Tak vám váhám skama začít mám.
Zpívám rád už od klukovských let.
A je to na mě dávno znát – doufám.
Bejval jsem:
král táboráků, hvězda večírků a karaoke king…
Teď zpívám jen, když zavřu krám,
roletu stáhnu, a bourám maso sám, jen sám.
V boxu mrazicím kosa nekosa
všechno na salámu mám.
Však nechci zpívat jen kachličkám.
Jsem ohlodán, ne, odhodlán,
touhy své jaterné vyzpívat – vám.
Zazpívám na přání jen vám,
správný lék na váš žel
ve zpěvníku lásky vyhledám,
a potom bych zas šel.
Ruku svou umaštěnou podávám,
Marinádou tónů tvou duši omatlám.
Kávu ti osladím o trochu víc
a pak tě pohladím, neříkej nic.
Vojtěch: Kolik toho bude, mladá pani?
Marie: Slečna. Asi půldruhýho kila.
Vojtěch: A není to málo… Pro dva?
Marie: Když myslíte…
Vojtěch: Vím!
rf.
Když muž se ženou zpívá
celou noc plnou dlouhých Á, aaaaaaaa
ráno pak zazní zvonky štěstí a – aaaaaaaaaaa
zvoní a zvoní, zvoní a zvoní
Vojtěch: Kolik toho bude, slečinko?
Marie: Mladá paní. Asi tři a půl kila.
Vojtěch: A není to moc?
Marie: Pro tři?
Vojtěch: Vy myslíte…?
Marie: Vím!
Když muž se ženou zpívá
celou noc plnou dlouhých Á,aaaaaa
ráno pak zazní zvonky štěstí a – aaaaaaaaa, zvoní a zvoní, zvoní a zvoní, a nejdou zamáčknout.