Když bylo to poprvé bolelo to,
Říkals mi Terko, já tobě Oto.
Plakala jsem celou noc a celý den,
Půl roku jsem nevylezla ven.
V duši mý bylo prázdno a kávy bylo moc.
Já říkala sama sobě: Dobrou noc.
rf:
Mám ráda tmu, protože v ní nejsem vidět.
Nebojím se a nemusím se stydět.
A je teď tma? Ne! Mám oči od bahna.
Ve tmě je síla a klid,
Tma je smrt asi začnu pít….
Když bylo to podruhé, bolestí jsem řvala.
Říkala jsem ti Brouku a ty mě moje malá.
Bylo to v zimě, já pod očima rampouchy.
Dveře v mý duši se hlasitě zabouchly.
A bylo prázdno bez hranic,
Já říkala si, už nikdy víc.
rf:
Mám ráda tmu, protože v ní nejsem vidět.
Nebojím se a nemusím se stydět.
A je teď tma? Ne! Mám oči od bahna.
Ve tmě je síla a klid,
Tma je smrt asi začnu pít….
Teď bylo to potřetí, já všecky slzy spolkla.
Říkala jsem ti Pane a ty mě blbá holka.
Teď chodím sama na kutě,
Na srdci mám tři výdutě.
rf:
Mám ráda tmu, protože v ní nejsem vidět.
Nebojím se a nemusím se stydět.
A je teď tma? Ne! Mám oči od bahna.
Ve tmě je síla a klid,
Tma je smrt asi začnu pít….