Nebyl první, ale jediný za to stál,
nebyl poctivý, šmeliny byl to král,
nebyl krásný, ale krása srdce mate.
On poručil si grog a já zase latté.
ref.
(Virtuozka)
Dals mi křídla a já letěla,
jako pták, jako duše bez těla.
Letěla jsem a v perspektivě ptačí
viděla, jak se v tvých očích zračím.
On byl jediný, kdo se mě na něco ptal
byl i chytrý, mým vtipům se pokaždé smál,
byl citlivý, a dech měl stále svěží!
Vzpomínka, úsměv, já udržím se stěží.
ref.
(vstoupí Leszek)
Dal jsem ti křídla a tys letěla,
jako pták, jako duše bez těla.
Letěla jsi a v perspektivě ptačí
jsi viděla, jak se v tvých očích zračím.
Vdávat jsem se chtěla v Praze,
tam miloval to Mozart, tam je blaze…
ON: Trochu to tam znám, není tam draze.
ONA: A prstýnek mi dal na lanové dráze.
ref.
(zpívají oba každý svou variantu)
Dals mi křídla a já letěla,
jako pták, jako duše bez těla.
Letěla jsem a v perspektivě ptačí
viděla, jak se v tvých očích zračím.
Protože máme rádi retro,
na radnici nás mělo odvézt metro.
ONA:
Na Muzeu, na přestupu měli jsme sraz, ale ach…
Jen zahlédl mě, dal na se útěk, asi dostal strach.
Tak sama v sobě ztracená, jsem megera a šílená…
ON:
Mě ale nehoda se stala…
ONA:
Já se ho nikdy nedočkala…
ON:
Já slyším její krásný hlas,
jsem zpátky lásko, vraťme čas…
ref.
(sbor)
On dal jí křídla, ona letěla,
jako pták, jako duše bez těla.
Letěli spolu v perspektivě ptačí,
ona se jemu a on jí v očích zračí.